Vítejte na webu Římskokatolické farnosti Rataje u Kroměříže.
Na tomto webu Vám poskytneme aktuální informace o působení naší farnosti.
Děkujeme Vám za návštěvu těchto stránek a přejeme hojnost Božího požehnání.
Aktuální nedělní ohlášky .(07.06.2026-14.06.2026)
DUCHOVNÍ A PSYCHOTERAPEUTICKOU POMOC NA TELEFONU
Fotografie ve fotogalerií zde.
Původní stránky: https://farnostrataje.webnode.cz/
ODKAZ NA MŠE SVATÉ ONLINE: www.mseonline.cz
Čtení z dnešního dne: Neděle . .
Oz 6,3b-6; Žalm Žl 50,1+8.12-13.14-15; Řím 4,18-25
Mt 9,9-13
O ozdravujících účincích moře nebo hor, k nimž se přiblížíme, o prospěšnosti slunečních paprsků, které nás na jaře zahřívají, nemáme většinou pochyb. Ale co pro nás znamená blízkost Ježíše? Evangelium popisuje velmi střízlivě a prostě Ježíšovo setkání s hříšníky u stolu. A přece jasně dokládá, že tato setkání měnila životy lidí, osvobozovala je od hříchu a naplňovala je novou skutečností. Mělo by to v nás vyvolat velmi živou otázku: Co pro mne znamená přiblížení se k Ježíši při mši? Při přijímání? V modlitbě? Ve společenství těch, kdo jsou kdekoliv shromážděni v jeho jménu a on je, jak slíbil, uprostřed? Počítám s jeho uzdravující mocí? Věřím, že tato přiblížení mohou naplňovat a měnit můj život? Nebo stále žádám od Krista to a ono, jako kdyby mi vlastně nic nedal?
Ježíš uviděl v celnici sedět člověka jménem Matouš a řekl mu: „Pojď za mnou!“ (Mt 9,9)
Matouš byl celník. A celníci byli v Ježíšově době považováni za „odpad společnosti“. Vybírali totiž od lidí daně i pro nenáviděný Řím a hlavně do vlastní kapsy. Většina Židů jimi proto pohrdala.
Ježíš však k Matoušovi přichází a jednoduše říká: „Pojď za mnou.“ Matouš všechno nechá a jde. Když pak zve Ježíše do svého domu a scházejí se tam další lidé s podobně špatnou pověstí, budí to u Židů pohoršení. V srdcích mnohých zbožných lidí to vře: „To nás Ježíš měl vybrat. To my si zasloužíme jeho pozornost.“
Je normální, že si za vzory vybíráme lidi, kteří něco dokázali, a obdivujeme ty, jejichž život přinesl dobré ovoce. Nesmíme ale zapomenout, že všechno začíná jinak. Bůh si nevybírá jen ty nejlepší, jako když se skládá fotbalový tým. Ježíš přichází k člověku i v jeho křehkosti. Přichází i ve chvílích, kdy se život nedaří, kdy člověk není druhým vzorem, kdy je slabý a tápe. Právě tam začíná příběh povolání.
A to může být pro každého z nás úlevou. Nejsme osloveni pro svou dokonalost. Ježíš ke každému z nás přichází i tehdy, když se nám věci nedaří, když podléháme smutku, prokrastinaci, nemoci nebo jiným lidským slabostem. Toto všechno může být součástí našeho života – a on nás přesto volá a počítá s námi.
Ježíšovo povolání je osobní, stejně jako u Matouše. V době, kdy buď splýváme s davem, nebo se uzavíráme sami do sebe, je důležité vědět, že Bůh zná a volá každého z nás jménem.
Jako by říkal: Nepotřebuji ideální podmínky. Potřebuji tebe a tvé rozhodnutí udělat krok, ke kterému tě zvu.
Ježíšova cesta je překvapivě prostá. Volá každého z nás k tomu, co může unést. Dává každému jedinečné dary, kterými může vnášet do světa dobro.
Stačí jen vstát z místa, kde právě jsme.
To je dnes jediná věc, která je potřeba.
Inspirováno Lomeckou vigilií P. Josefa Prokeše
na 10. neděli v mezidobí 7. 6. 2026
Tuto službu poskytuje www.vira.cz.
